Jak to probíhá u nás

Ufff, konečně jsme venku. Máme i toho oblíbeného plyšáka, bez kterého nedá ani ránu. Svačinu, pití a vyzbrojili jsme se i kartičkami s aktivitami a pohádkami Malého Raráška. Dneska je cíl jasný, popojet autobusem a udělat okruh v lese, ať se trochu protáhneme. Čekáme na zastávce na náš spoj, žel má zpoždění. Vítězoslavně vytahuju pohádkovou kartu a čtu. Tříletá dcera (říkejme jí třeba Lumpice) pohádky miluje a poslouchá vyprávění o Bludičce Haničce, která se touží stát vílou. Máme najít nebo vyrobit amulet, který by bludičce pomohl. Lumpice sebere kamínek, který spolu začarujeme a dává si ho do kapsy, ať máme na cestě taky štěstí. Autobus akorát přijíždí.

V autobuse se Lumpice ptám, jestli chce bludičce dál pomáhat. Kývá, že to zkusíme. A tak čtu dál, máme jí pomoct najít cestu. Vybírám úkol tak, abychom nerušili lidi okolo nás. Lumpice má zavřít oči a já jí vkládám do rukou předměty, co mám po kapsách a ona má uhádnout, co to je. Baví ji to a já jsem ráda, že nám cesta autobusem utíká rychleji a bez zádrhelů.

Když vystoupíme, je čas akorát na svačinu. Registruju lavičky před námi a Lumpice se dožaduje pokračování. Domluvíme se, že další část přečteme na lavičce a přitom si dáme svačinu. Zase nechce moc pít, a tak lstivě vybírám úkol, že pomůžeme bludičce tím, že se hezky napije... Další úkoly ladím podle toho, jestli se loudá a potřebuji trochu popoběhnout, nebo jí chci ukázat v lese něco zajímavého. Prostě podle naší nálady... Překvapilo mě, že ji baví číst dokola stejnou pohádku, pokaždé s jinými úkoly, to je zábava i pro mě.

Obsah hry

Přejít do eshopu